Měsíc: Únor 2025

Tento národní park na Novém Zélandu nese jméno po holandském cestovateli Abelu Tasmanovi. Tento Holanďan jako první Evropan doplul ke břehům Nového Zélandu. Národní park Abel Tasman můžeme nalézt na severovýchodním pobřeží jižního ostrova, kde se rozkládá v zátoce Golden Bay. Národní park Abel Tasman nabízí se svými podmínkami ideální místo, nejen pro pěší turistiku, ale i koupání a táboření, až po vodní aktivity, jako je kupříkladu veslování na mořském kajaku a plachtaření.

Národní park nabízí snad vše, co si turista může přát:
·         překrásné zlaté pobřeží
·         nádherné pláže
·         zátoky s azurovou vodou
·         divoké vodopády
·         dlouhé jeskyně
·         rozeklaná skaliska

Čtyři vchody

Národní park Abel Tasman má k dispozici celkem čtyři vstupní brány.
·         Jižní vstup Marahau poskytuje park k pronajmutí kajak, anebo vodní taxi, ve kterých se můžete projet okolo pobřeží. Během jízdy na kajaku se tak dostanete i do odlehlejších částí národního parku. Právě tam se nacházejí stále ještě nedotčená a krásná místa. U jižní brány je také možno si zakoupit výlet do tulení kolonie. V této kolonii je možné pozorovat tuleně, tučňáky, delfíny, či mnohabarevné ptáky.
·         Druhou vstupní branou je Kaiteriteri. Zde můžete najít vyhlášenou pláž, která je oblíbena pro svůj zlatý písek.
·         Na severu národního parku Abel Tasman jsou dvě zbývající vstupní brány Totaranui a Wainui. Totaranui je potom vstupní branou hlavní. Zde vítají turisty písčité pláže a nádherně azurově modré moře.
·         Vstupní brána Wainui potom disponuje nejkrásnějšími vodopády z celého národního parku.

Mramorová hora

Kromě těchto obdivuhodností přírody národního parku můžete v jeho samotném nitru spatřit kopec Takaka Hill. Právě zde jsou rozsáhlá naleziště mramoru. V okolí je možné rovněž navštívit množství jeskyní.

Pěší turistika

Pro vyznavače pěší turistiky park Abel Tasman nabízí stezku, která se táhne podél moře, a je vysekána a vytesána v lesích a skalách parku.

Tento národní park na Novém Zélandu nese jméno po holandském cestovateli Abelu Tasmanovi. Tento Holanďan jako první Evropan doplul ke břehům Nového Zélandu. Národní park Abel Tasman můžeme nalézt na severovýchodním pobřeží jižního ostrova, kde se rozkládá v zátoce Golden Bay. Národní park Abel Tasman nabízí se svými podmínkami ideální místo, nejen pro pěší turistiku, ale i koupání a táboření, až po vodní aktivity, jako je kupříkladu veslování na mořském kajaku a plachtaření.

Národní park nabízí snad vše, co si turista může přát:
·         překrásné zlaté pobřeží
·         nádherné pláže
·         zátoky s azurovou vodou
·         divoké vodopády
·         dlouhé jeskyně
·         rozeklaná skaliska

Čtyři vchody

Národní park Abel Tasman má k dispozici celkem čtyři vstupní brány.
·         Jižní vstup Marahau poskytuje park k pronajmutí kajak, anebo vodní taxi, ve kterých se můžete projet okolo pobřeží. Během jízdy na kajaku se tak dostanete i do odlehlejších částí národního parku. Právě tam se nacházejí stále ještě nedotčená a krásná místa. U jižní brány je také možno si zakoupit výlet do tulení kolonie. V této kolonii je možné pozorovat tuleně, tučňáky, delfíny, či mnohabarevné ptáky.
·         Druhou vstupní branou je Kaiteriteri. Zde můžete najít vyhlášenou pláž, která je oblíbena pro svůj zlatý písek.
·         Na severu národního parku Abel Tasman jsou dvě zbývající vstupní brány Totaranui a Wainui. Totaranui je potom vstupní branou hlavní. Zde vítají turisty písčité pláže a nádherně azurově modré moře.
·         Vstupní brána Wainui potom disponuje nejkrásnějšími vodopády z celého národního parku.

Mramorová hora

Kromě těchto obdivuhodností přírody národního parku můžete v jeho samotném nitru spatřit kopec Takaka Hill. Právě zde jsou rozsáhlá naleziště mramoru. V okolí je možné rovněž navštívit množství jeskyní.

Pěší turistika

Pro vyznavače pěší turistiky park Abel Tasman nabízí stezku, která se táhne podél moře, a je vysekána a vytesána v lesích a skalách parku.

Pojďme se podívat na postavení žen ve středověku. Postavení žen se vyvíjelo a měnilo. Nebylo rovnocenné s tím mužským, ale to neznamená, že by žena neměla žádná práva.
K nižšímu společenskému statusu byla žena odsouzena díky dvěma aspektům. Jednak to bylo díky její slabší fyzické konstituce a také díky Bibli a jejími výklady. Základem tohoto byl Evin prvotní hřích, kdy Eva svedla na scestí Adama.
Pro někoho byla žena vstupní bránou ďáblovou (Aristoteles, Aquinský), na straně druhé byla považována (zvláště v dobách křižáckých válek) za rytířský ideál, za který je třeba bojovat. Láska k takové ženě byla nenaplněná a platonická.
 

Ovdovět se vyplatilo

Žen byla podřízena mužům. Nejprve otci, po sňatku manželovi. Je to poněkud cynické, ale pro ženu z majetné měšťanské rodiny bylo výhodné, když ovdověla. Jako vdova totiž mohla disponovat majetkem a nezřídka se stávalo, že takováto vdova velmi úspěšně pokračovala v řemesle.
Také šlechtické vdovy měly poměrně svobodné postavení. Za zmínku určitě stojí velmi bohatá královna vdova Eliška Rejčka. Byla vdovou hned po dvou králích. Po Václavu II a Rudolfu I. Svá vdovská léta trávila v Brně a vedla na svou dobu velmi emancipovaný život, kdy mimo jiné podporoval umění a kulturu té doby.
Relativní míry emancipace dosahovaly například také ženy v klášteře. Příkladem může být například příběh Hildegardy z Bingenu.

Bohužel ženy také neměly přístup k úřadům a politice, a pokud byly skrytě politicky činné, bylo to proto, že dokázali tahat za nitky svých submisivních mužů.
Husitství je kvůli husitských válek kontroverzní kapitolou v českých dějinách, ale přináší změnu v postavení žen. Jan Hus totiž poukazoval na rovnoprávné postavení muže a ženy před bohem. Husitské ženy bojovaly, ale často byly také velmi vzdělané, ovládaly například hebrejštinu a řečtinu jako řeči Bible.

Pojďme se podívat na postavení žen ve středověku. Postavení žen se vyvíjelo a měnilo. Nebylo rovnocenné s tím mužským, ale to neznamená, že by žena neměla žádná práva.
K nižšímu společenskému statusu byla žena odsouzena díky dvěma aspektům. Jednak to bylo díky její slabší fyzické konstituce a také díky Bibli a jejími výklady. Základem tohoto byl Evin prvotní hřích, kdy Eva svedla na scestí Adama.
Pro někoho byla žena vstupní bránou ďáblovou (Aristoteles, Aquinský), na straně druhé byla považována (zvláště v dobách křižáckých válek) za rytířský ideál, za který je třeba bojovat. Láska k takové ženě byla nenaplněná a platonická.
 

Ovdovět se vyplatilo

Žen byla podřízena mužům. Nejprve otci, po sňatku manželovi. Je to poněkud cynické, ale pro ženu z majetné měšťanské rodiny bylo výhodné, když ovdověla. Jako vdova totiž mohla disponovat majetkem a nezřídka se stávalo, že takováto vdova velmi úspěšně pokračovala v řemesle.
Také šlechtické vdovy měly poměrně svobodné postavení. Za zmínku určitě stojí velmi bohatá královna vdova Eliška Rejčka. Byla vdovou hned po dvou králích. Po Václavu II a Rudolfu I. Svá vdovská léta trávila v Brně a vedla na svou dobu velmi emancipovaný život, kdy mimo jiné podporoval umění a kulturu té doby.
Relativní míry emancipace dosahovaly například také ženy v klášteře. Příkladem může být například příběh Hildegardy z Bingenu.

Bohužel ženy také neměly přístup k úřadům a politice, a pokud byly skrytě politicky činné, bylo to proto, že dokázali tahat za nitky svých submisivních mužů.
Husitství je kvůli husitských válek kontroverzní kapitolou v českých dějinách, ale přináší změnu v postavení žen. Jan Hus totiž poukazoval na rovnoprávné postavení muže a ženy před bohem. Husitské ženy bojovaly, ale často byly také velmi vzdělané, ovládaly například hebrejštinu a řečtinu jako řeči Bible.

Bolest zad je v dnešním světě sedavých zaměstnání a sedavého trávení volného času hodně rozšířeným trápením. S konkrétní příčinou a pomocí s jejím odstraněním nebo alespoň zmírněním obtíží každý musí samozřejmě navštívit svého lékaře. Za ztuhlost svalstva zad a jejich bolesti ale často může „jen“ dlouhé sezení a ležení. Také chlad především spodní části zad dost škodí. Máme pro vás tedy několik rad jak vašim zádům ulevit a trápením s nimi předcházet. Zkuste to, i když se vám rady budou zdát jednoduché a vy „to přece všechno děláte a znáte“. Stojí to za to.

 
Narovnejte se
Je potřeba myslet stále na to, abychom se nekrčili a nekřivili. Stůjte, choďte a seďte vždy s rovnými zády. V práci i doma si zkontrolujte, zda máte vhodnou židli s opěradlem. Jen správná a dobře nastavená židle pomůže k tomu, abyste záda udrželi ve zdravé pozici. Zkontrolujte si i správnou výšku pracovního stolu a monitoru počítače.
 
Zvedněte se a hýbejte se
Bez pohybu to nejde. Musíte se od toho monitoru také zvednout. V práci využívejte k protažení alespoň povinné pauzy. Ve volném čase je pouze na vás, kolik času zdraví svých zad budete věnovat.Před posilováním zařaďte jemný strečink. Pokud máte již se zády potíže, věnujte velkou pozornost výběru vhodných cviků. Poraďte se se svým lékařem nebo fyzioterapeutem. Rozhodně neprovádějte cviky, při kterých pociťujete bolest. Ty vašemu stavu nijak neprospějí, jen ho můžete ještě zhoršit. Na uvolnění zad je výborná jóga nebo cvičení na gymnastickém míči.

 
Nechte se masírovat
A to od odborníků. Využijte služby specialistů v rehabilitaci, fyzioterapeutů, chiropraktiků. Informujte je vždy pravdivě o své případné diagnóze.
 
Obujte se dobře
Vyhýbejte se dlouhému pobytu na vysokých podpatcích a v botách s plochou podrážkou. Obutí může značně ovlivnit vaši páteř. Investovat se vyplatí hlavně do kvalitní sportovní a vycházkové obuvi.
 
Vyspěte se
A to dostatečně dlouho a na kvalitní matraci. Správnou polohu páteře podporuje také kvalitní polštář. Myslete na fakt, že spánkem strávíte asi třetinu života.

Bolest zad je v dnešním světě sedavých zaměstnání a sedavého trávení volného času hodně rozšířeným trápením. S konkrétní příčinou a pomocí s jejím odstraněním nebo alespoň zmírněním obtíží každý musí samozřejmě navštívit svého lékaře. Za ztuhlost svalstva zad a jejich bolesti ale často může „jen“ dlouhé sezení a ležení. Také chlad především spodní části zad dost škodí. Máme pro vás tedy několik rad jak vašim zádům ulevit a trápením s nimi předcházet. Zkuste to, i když se vám rady budou zdát jednoduché a vy „to přece všechno děláte a znáte“. Stojí to za to.

 
Narovnejte se
Je potřeba myslet stále na to, abychom se nekrčili a nekřivili. Stůjte, choďte a seďte vždy s rovnými zády. V práci i doma si zkontrolujte, zda máte vhodnou židli s opěradlem. Jen správná a dobře nastavená židle pomůže k tomu, abyste záda udrželi ve zdravé pozici. Zkontrolujte si i správnou výšku pracovního stolu a monitoru počítače.
 
Zvedněte se a hýbejte se
Bez pohybu to nejde. Musíte se od toho monitoru také zvednout. V práci využívejte k protažení alespoň povinné pauzy. Ve volném čase je pouze na vás, kolik času zdraví svých zad budete věnovat.Před posilováním zařaďte jemný strečink. Pokud máte již se zády potíže, věnujte velkou pozornost výběru vhodných cviků. Poraďte se se svým lékařem nebo fyzioterapeutem. Rozhodně neprovádějte cviky, při kterých pociťujete bolest. Ty vašemu stavu nijak neprospějí, jen ho můžete ještě zhoršit. Na uvolnění zad je výborná jóga nebo cvičení na gymnastickém míči.

 
Nechte se masírovat
A to od odborníků. Využijte služby specialistů v rehabilitaci, fyzioterapeutů, chiropraktiků. Informujte je vždy pravdivě o své případné diagnóze.
 
Obujte se dobře
Vyhýbejte se dlouhému pobytu na vysokých podpatcích a v botách s plochou podrážkou. Obutí může značně ovlivnit vaši páteř. Investovat se vyplatí hlavně do kvalitní sportovní a vycházkové obuvi.
 
Vyspěte se
A to dostatečně dlouho a na kvalitní matraci. Správnou polohu páteře podporuje také kvalitní polštář. Myslete na fakt, že spánkem strávíte asi třetinu života.

Kdy kopat

Kopání půdy je nezbytné pro dobrý růst rostlin. Pokud jsou půdní podmínky špatné, může být přidána organická hmota současně s kopáním.

Nejlepší čas na kopání je od října do prosince, kdy je půda bez mrazu a může se nechat přezimovat. Od poloviny zimy do začátku jara je země často vlhká nebo zmrzlá a obtížně se s ní pracuje. Silná půda nesmí být nikdy vykopaná, pokud je vlhká, můžete totiž poškodit strukturu půdy a způsobit špatné provzdušňování a odvodnění.

Jak kopat

Hloubka ornice, kvalita odvodnění a to, zda byl váš pozemek předem vykultivován, určuje požadovanou metodu kopání. Jednoduché a dvojité kopání jsou nejúčinnější způsoby kopání. Před kopáním se ujistěte, že lokalita je mimo všechny trvalé plevele.

· samostatné kopání

Tato metoda se hodí na pravidelně tvarované pozemky, kde je důležité, aby půda měla rovnoměrnou strukturu. Vysekávejte zákopy do hloubky lopatky. Umístěte půdu z prvního výkopu na zem vpředu a pracujte dozadu podél pozemku a otáčejte půdu z každého následujícího výkopu na přední příkop.

· dvojité kopání

Tato technika se hodí pro vylepšení odvodnění nebo pokud nebyla půda dříve kultivována. Je to časově náročný proces, ale stojí za práci a výsledkem bude dobrá půda. Odstraňte půdu z horních a spodních vrstev prvního výkopu a z horního vývrtu druhé a položte ji na zem ve třech samostatných, jasně označených pilotách.

Mulčování

Mulč má řadu pro rostliny potřebných vlastností: zastínění kořenů v horkých dnech, brání odpařování vlhkosti, zastavuje plevel v kořeni. Důležitý je výběr mulčovacího materiálu, viz .

Existují dva základní typy mulčů: organické a anorganické. Organické materiály – dřevo, kůra, kompost rozloží a zlepší půdu. Trvají několik let, pak je třeba přidat další. Kromě toho se organické mulče snadno rozšiřují. Kámen, naopak, má být více či méně trvalým mulčováním, který má být umístěn na vrcholu vrstvy krajinné tkaniny. Je to nejmenší možnost údržby, ale tím je práce s rostlinami nesnadná. Pokud vaše práce na zahradě obnáší přemisťování rostlin, kopání a přesunu mulče stranou, jednoznačně volte organický mulč. Levným mulčem jest dřevo, avšak neobsahuje tolik živin, jako jiné organické mulče. Jeho aplikace je však snadná.

Kdy kopat

Kopání půdy je nezbytné pro dobrý růst rostlin. Pokud jsou půdní podmínky špatné, může být přidána organická hmota současně s kopáním.

Nejlepší čas na kopání je od října do prosince, kdy je půda bez mrazu a může se nechat přezimovat. Od poloviny zimy do začátku jara je země často vlhká nebo zmrzlá a obtížně se s ní pracuje. Silná půda nesmí být nikdy vykopaná, pokud je vlhká, můžete totiž poškodit strukturu půdy a způsobit špatné provzdušňování a odvodnění.

Jak kopat

Hloubka ornice, kvalita odvodnění a to, zda byl váš pozemek předem vykultivován, určuje požadovanou metodu kopání. Jednoduché a dvojité kopání jsou nejúčinnější způsoby kopání. Před kopáním se ujistěte, že lokalita je mimo všechny trvalé plevele.

· samostatné kopání

Tato metoda se hodí na pravidelně tvarované pozemky, kde je důležité, aby půda měla rovnoměrnou strukturu. Vysekávejte zákopy do hloubky lopatky. Umístěte půdu z prvního výkopu na zem vpředu a pracujte dozadu podél pozemku a otáčejte půdu z každého následujícího výkopu na přední příkop.

· dvojité kopání

Tato technika se hodí pro vylepšení odvodnění nebo pokud nebyla půda dříve kultivována. Je to časově náročný proces, ale stojí za práci a výsledkem bude dobrá půda. Odstraňte půdu z horních a spodních vrstev prvního výkopu a z horního vývrtu druhé a položte ji na zem ve třech samostatných, jasně označených pilotách.

Mulčování

Mulč má řadu pro rostliny potřebných vlastností: zastínění kořenů v horkých dnech, brání odpařování vlhkosti, zastavuje plevel v kořeni. Důležitý je výběr mulčovacího materiálu, viz .

Existují dva základní typy mulčů: organické a anorganické. Organické materiály – dřevo, kůra, kompost rozloží a zlepší půdu. Trvají několik let, pak je třeba přidat další. Kromě toho se organické mulče snadno rozšiřují. Kámen, naopak, má být více či méně trvalým mulčováním, který má být umístěn na vrcholu vrstvy krajinné tkaniny. Je to nejmenší možnost údržby, ale tím je práce s rostlinami nesnadná. Pokud vaše práce na zahradě obnáší přemisťování rostlin, kopání a přesunu mulče stranou, jednoznačně volte organický mulč. Levným mulčem jest dřevo, avšak neobsahuje tolik živin, jako jiné organické mulče. Jeho aplikace je však snadná.

Vynikající materiál na výrobu bezpečnostních lyžařských přileb je POC SPIN. Vývoj tohoto materiálu byl testován na svazích různé obtížnosti náročnými lyžaři. Technologie POC SPIN je patentově chráněna a jedná se doslova o průlom v oblasti bezpečnosti lyžařů i v extrémních podmínkách. K výrobě výstelky přilby se používá polotekutý silikon. Vlastnost tohoto materiálu spočívá v tom, že při nárazu se vnitřní část přilby posouvá vůči vnějšímu skeletu a tím se radikálně mění dopadový úhel. Výrazně se sníží nárazová a také rotační síla, která je při nárazu na běžnou přilbu příliš velká a způsobuje i vážná poranění mozku. Nespornou výhodou POC SPIN je dostatečné pohodlí samotných lyžařů.

POC SPIN a VPD – špičkové technologie

Mnozí lyžaři i na českých sjezdovkách dobře znají pojem VPD. Jde o osvědčený materiál používaný již řadu let mezi profesionály i amatérskými lyžaři. Má vynikající schopnost absorbovat sílu nárazu i při mnohanásobných dopadech lyžaře na oblast hlavy. Vlastností VPD je schopnost rozložit nárazovou sílu do celé plochy přilby a tím pádem utlumit prudký náraz v místě dopadu. Materiál byl rovněž dlouhodobě testován a jeho odolnost se potvrdila i v náročných terénech freeride.

Ochrana zraku od švédských vývojářů

POC Clarity je švédský výrobek, který se zaměřil na odolnou konstrukci zorníků. Hledáte-li dokonalou ochranu Vašeho zraku na sjezdovce při celodenním lyžování, POC Clarity Vás nemůže zklamat. Výrobci při vývoji spolupracovali s vrcholovými atlety a se světoznámým výrobcem optiky, německou firmou Karl Zeiss Jena. Nové zorníky byly vyrobeny, aby pohlcovaly některé vlnové délky barevného spektra a naopak propouštěly ve zvýšené míře jiné délky. To se projeví ve specifických podmínkách bílého zasněženého svahu především ostřejším viděním a navýšením kontrastu ve splývajícím bílém terénu. Lyžař lépe rozliší i drobné niance na svahu – muldy, nerovnosti, ledové plotny, případné překážky.  Není náhodou, že POC Clarity využívají i špičkoví závodní lyžaři.

Vynikající materiál na výrobu bezpečnostních lyžařských přileb je POC SPIN. Vývoj tohoto materiálu byl testován na svazích různé obtížnosti náročnými lyžaři. Technologie POC SPIN je patentově chráněna a jedná se doslova o průlom v oblasti bezpečnosti lyžařů i v extrémních podmínkách. K výrobě výstelky přilby se používá polotekutý silikon. Vlastnost tohoto materiálu spočívá v tom, že při nárazu se vnitřní část přilby posouvá vůči vnějšímu skeletu a tím se radikálně mění dopadový úhel. Výrazně se sníží nárazová a také rotační síla, která je při nárazu na běžnou přilbu příliš velká a způsobuje i vážná poranění mozku. Nespornou výhodou POC SPIN je dostatečné pohodlí samotných lyžařů.

POC SPIN a VPD – špičkové technologie

Mnozí lyžaři i na českých sjezdovkách dobře znají pojem VPD. Jde o osvědčený materiál používaný již řadu let mezi profesionály i amatérskými lyžaři. Má vynikající schopnost absorbovat sílu nárazu i při mnohanásobných dopadech lyžaře na oblast hlavy. Vlastností VPD je schopnost rozložit nárazovou sílu do celé plochy přilby a tím pádem utlumit prudký náraz v místě dopadu. Materiál byl rovněž dlouhodobě testován a jeho odolnost se potvrdila i v náročných terénech freeride.

Ochrana zraku od švédských vývojářů

POC Clarity je švédský výrobek, který se zaměřil na odolnou konstrukci zorníků. Hledáte-li dokonalou ochranu Vašeho zraku na sjezdovce při celodenním lyžování, POC Clarity Vás nemůže zklamat. Výrobci při vývoji spolupracovali s vrcholovými atlety a se světoznámým výrobcem optiky, německou firmou Karl Zeiss Jena. Nové zorníky byly vyrobeny, aby pohlcovaly některé vlnové délky barevného spektra a naopak propouštěly ve zvýšené míře jiné délky. To se projeví ve specifických podmínkách bílého zasněženého svahu především ostřejším viděním a navýšením kontrastu ve splývajícím bílém terénu. Lyžař lépe rozliší i drobné niance na svahu – muldy, nerovnosti, ledové plotny, případné překážky.  Není náhodou, že POC Clarity využívají i špičkoví závodní lyžaři.